Zpět            Zpět na hlavní stránku

Jan Nouza

Publicista a spisovatel Jan Nouza již od šedesátých let píše knihy, povídky, články, fejetony a reportáže, které se zabývají životem zdravotně postižených. Napsal filmovou novelu, scénář pro dokumentární film ČT a několik scénářů k reportážím pro televizní pořad Klíč. Jeho povídky byly přeloženy do němčiny, ruštiny a polštiny.
V patnácti letech měl těžký sportovní úraz s následným poškozením míchy. Tři roky trvalo, než se po úrazu mohl vrátit domů po několika operacích a rehabilitaci v různých zařízeních. Je odkázán na vozík a má částečně ochrnuté i ruce. Tato skutečnost ho vlastně „přiměla“ k vlastní tvorbě. Sám o tom řekl v rozhovoru pro ČTK při příležitosti přebírání ceny ministra zdravotnictví „Za dlouholetou práci ve prospěch lidí se zdravotním postižením“ ve Španělském sále Pražského hradu dne 3.12.2005: „Když se mi v roce 1959 stal úraz a přestal jsem chodit, rozhodl jsem se, že se začnu živit hlavou a začal jsem psát."
Získal Čestné uznání za prvotinu „Z návsi je k nim blízko“, Cenu Jiřího Wolkera za román „Nezůstat sám“, 3. cenu za povídku v soutěži Československého rozhlasu, několik ocenění v soutěži Vládního výboru pro zdravotně postižené ČR v kategorii publicistika a Cenu ministra zdravotnictví pro rok 2005 „Za dlouholetou práci pro lidi se zdravotním postižením“.
Dosud mu vyšlo šest knižních publikací – „Z návsi je k nim blízko“ (povídky – Melantrich 1978), „Nezůstat sám“ (román – Melantrich 1984), „Námluvy s jezevčíkem“ (povídky – Jihočeské nakladatelství 1986), „Rytíři naděje“ (životní osudy lidí s těžkým zdravotním handicapem – Avicenum 1994), „Amor na útěku“ (povídky - Okamžik 2006) a „Třeboňsko v obrazech“, na níž se podílí doprovodnými texty k obrazům (soukromé vydání Petr Ettler, 2007). Své povídky a novely publikoval v různých sbornících, např.: „Století lásky a nenávisti“ (antologie české prózy – VERA 1999), „Měsíc ve dne“ (antologie povídek jihočeských autorů – Carpio 2002) a „Každý běží svou míli“ (antologie povídek zdravotně postižených autorů – Okamžik 2004). Je členem obce spisovatelů.
V rodné obci sleduje záležitosti občanského života – už více než třicet let pořizuje zápisy do kroniky obce, po roce 1989 byl tři roky ve funkci místostarosty.
V žádném rozhovoru se nezapomene zmínit o podpoře ze strany své rodiny a o tom, že bez této podpory by nemohl tvořit a pracovat. „Mám to obrovské štěstí, že už hodně dlouho neběžím sám.“ uvedl v rozhovoru ve sborníku „Každý běží svou míli“ (Okamžik, 2004). V témže rozhovoru nás krásnými slovy seznamuje s tím, na co se právě teď při své práci těší: „Pořád na to samé; že potkám zítra nebo za týden další pozoruhodné lidi, kteří hodně prožili, hodně dokázali – a jsou ochotní prozradit, jak na to. Považuji za štěstí o takových osobnostech psát a dělat s nimi rozhovory.“
Na našich stránkách se setkáte s povídkou Jana Nouzy „Potkávali jsme dobré lidi“ a s několika jeho zajímavými rozhovory s aktivními hluchoslepými lidmi, které v poslední době publikoval v bulletinu „Doteky“, vydávaném o.s. LORM.

Zpracovala: Jana Vaňková

Zdroj: Sborník „Každý běží svou míli“ (Okamžik, 2004)
Přebal knihy „Amor na útěku“ (Okamžik, 2007)
Informace od autora poskytnuté redakční radě stránek

 Zpět            Zpět na hlavní stránku