Jorge Luis Borges

*1899, †1986

Jorge Louis Borges byl nejslavnějším argentinským spisovatelem. Narodil se v roce 1899 v zámožné intelektuální rodině v Buenos Aires. Jeho otec byl právníkem a profesorem psychologie. V jeho bohaté knihovně Borges trávil mnoho času. Už v šesti letech ovládal angličtinu díky babičce, která pocházela z britského aristokratického rodu. Později se naučil i německy a francouzsky a již v devíti letech přeložil a publikoval Wildeovu pohádkovou sbírku Šťastný princ.

V roce 1914 se přestěhoval s rodiči do Ženevy. Po 1. světové válce přesídlil do Španělska, kde se seznámil s představiteli různých avantgardních skupin a směrů (zejména s dadaismem a ultraismem).

V roce 1921 se vrátil do Argentiny a spolupodílel se na vzniku avantgardních literárních časopisů. V té době psal především poezii a také překládal (Virginii Woolfovou, Hermana Melvilla a Williama Faulknera).

Pracoval v Národní knihovně, v letech 1955-73 zastával funkci jejího ředitele. Na univerzitě v Buenos Aires přednášel anglickou literaturu a pokračoval v literární tvorbě.

Ve 30. letech začal po úrazu ztrácet zrak a posléze zcela oslepl. Po oslepnutí své povídky, eseje a básně diktoval. Slepota mu znesnadnila práci na dlouhých textech a přivedla ho zpět k poezii. „Vzhledem k tomu, že jsem nemohl psát nanečisto, závisel jsem na své paměti. Je samozřejmě snazší pamatovat si verše než prózu a pravidelný verš si zapamatujete spíše než volný. … Člověk může jít po ulici nebo jet metrem a přitom skládat a vybrušovat sonet, protože rým a metrum mají mnemotechnické přednosti.“ píše Borges ve své autobiografii (viz: http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=17909).

Psal poezii, eseje (v nichž se věnoval často problematice času, lidské identity, metaforám) a povídky. V roce 1935 vyšly jeho „Obecné dějiny hanebnosti“, soubor povídek, z nichž mnohé tématicky čerpají ze životů legendárních zločinců. (česky: Praha, Práce 1990 a pro edici Světová literatura Lidových novin vydalo nakl. Euromedia Group, 2006).

V roce 1944 a 1949 vyšly Borgesovy vrcholné sbírky povídek „Ficciones“ a „El Aleph“ (pod názvem Artefakty vydal Odeon, 1969). Nakladatelství Odeon vydalo v roce 1989 také soubor povídek „Zrcadlo a maska“.

Během života napsal Borges osm knih esejů, řadu předmluv a časopiseckých studií a pronesl desítky přednášek, z nichž některé vyšly knižně.

V závěru života se Borges vrátil k básnické tvorbě a věnoval se přednáškám. Teprve ke konci života vydal krátkou sbírku „Devět dantovských esejů“.

V roce 2005 vydala Mladá fronta pod názvem „Ars poetica“ Borgesovy přednášky, které poprvé publikovalo nakladatelství Harvardovy univerzity v roce 2000. Je to cyklus šesti dosud nepublikovaných textů, které Borges na Harvardově univerzitě přednesl v akademickém roce 1967-68. Bylo to v době, kdy už byl zcela slepý, přednášel spatra, aniž měl k dispozici poznámky. Texty svých přednášek nikdy nezaznamenával, byly nahrány a na dlouhá léta ztraceny.

V průběhu života získal řadu významných literárních ocenění např. cenu Formentor (v roce 1961 ji získal spolu se Samuelem Becketem) a Cervantesovu cenu. Získal i čestné doktoráty řady univerzit – včetně Oxfordu a Sorbonny.

Zpracovala: Jana Vaňková

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jorge_Luis_Borges
http://en.wikipedia.org/wiki/Jorge_Luis_Borges
www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=20529
www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=17909
www.spisovatele.cz/jorge-luis-borges