Průkopník esperanta mezi nevidomými

Hluchoslepý a tělesně postižený Harald Thilander (1877–1958) ze Švédska patří dodnes mezi světově uznávané jazykovědce, zasloužil se především o celosvětový rozvoj esperanta jako mezinárodního jazyka pro nevidomé a těžce zrakově postižené. Tento dnes nejrozšířenější umělý jazyk vytvořil polský tvůrce židovského původu Ludvík Zamenhof (1859-1917). Nadšeným propagátorem esperanta byl francouzský vidomý profesor pařížské Sorbonny Theophil Cart. Harald Thilander přepsal esperanto do Braillova písma a učinil z něj jeden z hlavních světových jazyků pro kontakty mezi zrakově handicapovanými.

Harald Thilander se narodil jako syn učitele farní školy na švédském venkově. Již jako malý chlapec po spále zcela ztratil zrak a k tomu se mu značně oslabil také sluch, později však Harald téměř ohluchl. Dalšími pozůstatky spály se staly Haraldova neduživost a značně zpomalený duševní vývoj. Otec jej proto nepřihlásil do klasické školy pro nevidomé, ale umístil ho do azylu pro nevidomé s opožděným duševním vývojem.

Malému a slabému Haraldovi se tak ani zdaleka nedostávalo normálního školního vzdělání, neboť se v tomto azylu chovanci věnovali pouze výuce náboženství a církevním jazykům. Po nějakém čase Harald vážně onemocněl kostní tuberkulózou a téměř zázrakem unikl amputaci pravé ruky. Až poté, kdy se jeho zdravotní stav poněkud stabilizoval, projevil zájem o četbu a studium několika cizích jazyků.

Švédsko je dodnes zemí s poměrně malým počtem nevidomých, a proto zde v tehdejší době bylo ještě i málo knih v bodovém písmu, ale Thilander se nedal ničím odradit. Navíc si uvědomil, že přístup k většímu počtu knih v bodovém písmu by mu umožnila jen dokonalá znalost většího počtu jazyků. Jako osmnáctiletý si začal přepisovat do bodového písma francouzskou gramatiku. Když to uviděla ředitelka azylu, neměla pro jeho snahu pochopení a řekla mu, že ho považovala za rozumného člověka, ale teď že dělá nesmysly. Že by spíše chápala, kdyby si opisoval gramatiku švédskou. Thilander se nad jejími slovy vážně zamyslel. Od té doby si opisoval hlavně švédské knihy. Později se ale přece jen pustil do studia cizích jazyků a naučil se anglicky, francouzsky a německy.

Thilanderova myšlenka, že by se obzor nevidomých mohl dále rozvíjet, kdyby znali více jazyků najednou, jej nejen neopustila, ale hnala ho ještě více kupředu. Co kdyby měli nevidomí svůj mezinárodní jazyk, ve kterém by bylo možné tisknout mnoho knih – mohla by to být třeba angličtina! Poté začal několik svých přátel vyučovat angličtinu, výsledky však měl nevalné. Posléze se pustil i do studia latiny, kterou zavrhl ještě dříve, než ji začal šířit mezi nevidomými.

Konečně se seznámil s esperantem, když jej k němu přivedl leták, vydaný již zmíněným profesorem Cartem. Velmi brzy začal Thilander přispívat do slepeckého časopisu „Esperanta ligilo“ a roku 1913 převzal jeho redakci, kterou vedl 45 let. Založil si malou slepeckou tiskárnu ve Stocksundu u Stockholmu, kde časopis také tiskl. Později se stal i redaktorem švédského slepeckého týdeníku, financovaného státem. Tím získal solidní hmotné zabezpečení, které mu mimo jiné umožnilo rozšíření tiskárny, v níž pak vytiskl řadu švédských publikací. Jeho největší životní vášní zůstalo „Esperanto ligilo“. V něm se zaměřil téměř výlučně na slepecké otázky, a to skutečně na světové úrovni.

Věhlas si Thilander získal zejména svou širokou kampaní na pomoc hladovějícím ruským nevidomým za občanské války ve dvacátých letech minulého století, která vynesla nemalé finanční prostředky i mnoho věcných darů. Vydávání „Esperanta ligila“ sice přerušily dvě světové války, ale houževnatý Thilander vždy začal znovu. Obliba esperanta ve světovém měřítku měla velké výkyvy. Fašisté jej zakazovali jako údajný židovský vynález. Někteří komunisté zase esperanto považovali za jakýsi projev buržoazního kosmopolitismu, ačkoliv je známo, že například Lenin měl k tomuto jazyku velmi kladný vztah. Životní dílo hluchoslepého Haralda Thilandera trvá dodnes a slouží všem, kteří chtějí a dokáží využít jeho služeb ku prospěchu nevidomých a slabozrakých celého světa.

Zdeněk Sedláček

Zdroj:
http://www.lorm.cz/cs/doteky/doteky-50.php#prukopnik-esperanta

Poznámka redakce: Úvod článku byl pozměněn na základě autorem nově získaných informací 23. 7. 2007