Petr Haken

Narodil se v Trutnově a své dětství prožil na malé vesnici v Podkrkonoší, poté v Praze. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Poděbradech. Již v období středoškolských studií se výrazně projevovala jeho záliba v četbě a psaní poezie.
Po maturitě odešel pracovat do JZD Záhomice; nadále však psal poezii.
Po úrazu, při němž ztratil většinu zraku, absolvoval masérský kurs a začal pracovat jako masér. Tuto profesi vykonává dodnes. „Nicméně poezie jej neopouští a pomáhá mu překonávat s úsměvem i s bolestí různá tajemství světa nevidomých a těžce slabozrakých, neboť i ten je naplněn mnoha obrazy, metaforami a jiným bohatstvím.“ (Přebal knihy Petra Hakena „Básně“ – Okamžik, 2006)
Petr Haken je těžce slabozraký. V úvodním rozhovoru ke svým básním ve sborníku „Co vlastně ti nevidomí dělají“ však své zrakové postižení charakterizuje slovy básníka, protože poezie je, jak vyplývá z celého tohoto medailonu, jeho druhým životem: „Vidím barvy, ale odstíny jen tuším. Vidím hory, ale nevidím cesty po jejich úbočí. Vidím lidi, ale rysy jejich tváří odhaduji. Běžím po ulici a riskuji strašlivou srážku s neviditelným ledovcem plujícím pod hladinou moře.“ (Okamžik, 2003) Ztrátu, kterou mu zrakové postižení způsobilo, nezlehčuje, ale dokáže vidět i její přínos pro svůj vnitřní život. V citovaném rozhovoru říká: „... některé vrozené vlastnosti ztráta zraku výrazně prohloubila. Nikdy bych totiž nedošel takového poznání, kdybych nepocítil tolik zraňujících pochybností. Nikdy bych nebyl tolik připravený, protože co jsem činil, činil jsem s mnohonásobnou silou než ostatní lidé. Nikdy bych se nedobral tolika věcí pod povrchem, poněvadž bych byl zahlcován věcmi na povrchu.“
Pozitivní a realistický postoj k životu zrakově postiženého vyjádřil i ve svém „poselství“ vidícím lidem v citovaném rozhovoru: „Vidícím lidem bych chtěl vzkázat, aby nad nevidomými lidmi nelomili rukama, smutně nevzdychali, vždyť jen málokoho tento svět krmí zlatou lžičkou a jen některý z nás projede na válečném voze pod vítězným obloukem.“
Sdružení Okamžik vydalo v roce 2006 básnickou prvotinu Petra Hakena “Básně“. Básně jsou natolik působivé, že jednotlivé obrazy čtenář často vidí před sebou jako na filmovém plátně. Snad o to silněji pak promlouvá vše, co se „za těmito obrazy“ skrývá. ¨
Na našich stránkách si můžete přečíst některé z veršů Petra Hakena publikovaných v uvedené sbírce a také básně, které zazněly v rámci literárního klubu sdružení Okamžik v roce 2005 a 2006.

Petr Haken je členem Obce spisovatelů.

Zpracovala: Jana Vaňková

Zdroj: Sborník „Co vlastně ti nevidomí dělají“ (Okamžik, 2003)
Přebal básnické sbírky Petra Hakena „Básně“ (Okamžik, 2006)