Obyčejný den beze zraku

Jaké otázky by před Vás absence zraku postavila? Co byste museli řešit jinak, čeho byste se museli vzdát?
Máte chuť se nad těmito otázkami zamyslet? Pokud ano, nabízíme vám následující nástroj.
Představte si sami sebe jako nevidícího. V této představě procházejte postupně dnem tak, jak pro vás běžně probíhá. Přemýšlejte, co vše by se změnilo a s čím byste si museli poradit. Poznamenejte si okruhy problémů, které by v každodenních situacích nastaly. Potom je porovnejte s následujícími otázkami sestavenými člověkem, který má osobní zkušenost s viděním i se slepotou.
Pokud vás něco překvapí, pokud v tématech něco zásadního chybí, pokud nám budete něco chtít sdělit, napište nám.

Běžné ráno doma:

Jak si vlastně nařídit budíka? Co ho nahradí?
Jak byste po probuzení
– chodili po bytě, do čeho byste možná vrazili, co by muselo být jinak v zájmu vaší bezpečnosti nebo ochrany majetku…
– poznali v koupelně své osobní hygienické potřeby…
– upravili svůj vzhled, učesali se, popř. se nalíčili…
– nalezli a sladili potřebné oblečení…
– uvařili si snídani, nepopálili se při tom, přenesli hrnek plný horkého nápoje, namazali si chléb…
– udělali v krátkém čase vše potřebné, abyste mohli opustit byt, např. zkontrolovali uzavření oken, zjistili, zda je zhasnuto, uzamkli byt…?

Cestou do práce:

Jak vlastně
– jít po ulici s bílou holí, vyhnout se kočárku u prodejny, reklamní ceduli, zbytkům po rozkopaném chodníku…
– přejít rušnou křižovatku, kde zvuková signalizace (klepátko) není pořádně slyšet pro hlučný provoz a déšť…
– najít ostrůvek tramvaje kdesi uprostřed dlouhé ulice plné automobilů a hluku…
– rozeznat správnou tramvaj, najít vstupní dveře, zorientovat se uvnitř tramvaje, mít kontrolu nad správností hlášení stanic…
– dostat se přes spolucestující ven z tramvaje, přejít z ostrůvku na chodník, absolvovat svou cestu do zaměstnání například přes prostor parku…
– identifikovat lidi, kteří vás pozdraví uprostřed hluku nebo vás osloví a nepředstaví se…?

V práci:

Mohli byste vykonávat svou práci beze zraku?
Pokud ano, jak byste
– se orientovali na pracovišti, chodbách, schodištích, záchodech…
– si zaznamenávali vzkazy a informace…
– se stravovali, orientovali se v jídelně či restauraci, zkonzumovali příborem knedlíky, tuhý kus masa plovoucí v talíři po okraj naplněném omáčkou…
– si chodili koupit svačinu či tím zatěžovali své kolegy…
– prosazovali své idee bez zrakové orientace v diskuzi na nepříliš řízené vzrušené poradě, na semináři, kde se běžně pracuje s flipchartem, dataprojektorem…
– manipulovali s bankovkami, když hmatové znaky na bankovkách jsou stoprocentně nenahmatatelné…?
Nebo kolik z manuálních zručností by vám zůstalo zachováno z vaší původní práce?
Jak by se vám vedlo obchodní jednání s partnerem, který může nahlížet do nabídek, vnímat hnutí vaší tváře a možná vydávat zvuky připomínající zívání?

Cestou z práce:

Jak byste
– nakoupili potraviny, zvolili správné oblečení při jeho nákupu, jednali na úřadě nebo ve zdravotnickém zařízení, kde místo vás oslovují vašeho průvodce…
– vyzvedávali dítě ze školky, orientovali se na rodičovské schůzce…
– navštívili fitcentrum a cvičili…?

Večer doma v rodině:

Jak byste
– se zapojili do domácích prací…
– využili volný čas, realizovali své koníčky…
– šli do restaurace, na návštěvu či za kulturou večerním městem po méně prochozených trasách…
– sportovali, chodili s dětmi ven, sázeli sportku, četli noviny, zapojovali se do rozpravy o filmech či televizních pořadech…
– prováděli drobné domácí opravy, výměnu zásuvky, opravu skříňky, oděvu, vymalování či vytapetování…?

V jiných situacích:

A co dovolená nebo stěhování do nového bytu a jeho zařizování? Jak byste hledali beze zraku nového partnera, co by jeho rodina říkala skutečnosti, že nevidíte, jak byste zvládali zařizování svatby?
Čeho byste se museli v běžném každodenním životě vzdát – pohledu na štěňata, děti, slunce, květiny, příslušníky opačného pohlaví, obrazy, kreslené vtipy…?

Možná tento text působí poněkud depresivně. Je to mimo jiné i tím, že je tato představa pro vás pravděpodobně zcela nová. Nevidomý člověk musí mnohé z toho absolvovat, ale už to v různé míře bere jako samozřejmost. Alternativní způsoby řešení různých životních situací sice nevidomého často stojí více času a energie, ale ty ušetří do značné míry tím, že se nezabývá činnostmi, kterými se kvůli slepotě prostě zabývat nemůže. Přichází tím o řadu příjemných zážitků, ale nepřichází o všechny a tak může žít šťastný a smysluplný život. V tomto životě se však neobejde bez pomoci druhých lidí.

Proč tedy to předchozí nahlížení do dne beze zraku?

Věříme, že takové přiblížení vede k vzájemnému pochopení, inspiruje k pomáhání a oslabuje případné nevědomé diskriminující postoje. Doufáme také, že jsme vám nabídli zajímavou sondu do méně známých oblastí lidské zkušenosti.

Zpracoval Miroslav Michálek, 2007